Růže v domě

Člověk se může rozhodnout pro pěstování čehokoliv u sebe doma vcelku snadno. Protože není-li onou vegetací, již touží pěstovat, dejme tomu konopí vhodné k vykouření, není snad ani jediného předpisu či zákona, jenž by ho omezoval. Rostliny nedupou, neječí, neznečišťují své okolí ani jinak nenarušují občanské soužití, nemusí se nikde hlásit k trvalému pobytu, a tudíž si mohou růst kdekoliv, kde pro to mají vhodné podmínky. Klidně i v bytě.
růže ve skleničce
Člověk si může doma pěstovat cokoliv a také tak nejednou činí. Naše domovy jsou tak leckdy i přímo přeplněné všemožnými květináči a truhlíky, doma míváme i nějakou tu konvičku na zalévání a přinejmenším miniaturní napodobeniny zemědělského náčiní. To abychom se mohli o své rostlinky náležitě starat.
Pokud se chce našinec cítit dejme tomu jako šípková Růženka, proč by si nemohl své přání vyplnit? Vždyť i takové růže mohou být květinami vhodnými do bytu. A nemusí jít jen o růže řezané, jež za pár dní zvadnou a dají se leda tak vyhodit, doma je lze i pěstovat.
Jak radí, lze si doma vypěstovat nejlépe zakrslou růži, jež se může stát okrasou příbytku a současně i jakýmsi přirozeným „difuzérem“.
Taková růže se jednoduše zjara nebo na podzim vysadí do květináče a pěstuje jako pokojová květina a od jara do léta dokáže za lidskou péči na oplátku svými květy krásně provonět byt. Na rozdíl od všemožné chemie, jíž bychom si provoňovali byt jinak, je takováto minirůže levná, skromná, stačí jí jen kvalitní půda, nějaké to přihnojování, zálivka a ochrana před mšicemi a pak už nám voní zadarmo. A navíc ještě coby bonus lahodí našemu zraku.
růže květ
Než tedy nadejde zima, kdy taková růže zcela opadá a žádá si za své dosavadní počínání dvouměsíční „dovolenou“ v chladnější místnosti nebo i venku, kde je však nutno zabránit jejímu promrznutí.
Takovou domácí růži lze nejlépe na jaře množit řízkováním z vrcholů rostliny a seřezávat ji a na podzim přesazovat, dobře jí dělá pobyt na slunci. A na oplátku, byť jenom pomyslně, vnese ona slunce do vašeho příbytku.
A bát se jí netřeba. Protože i kdybyste se náhodou píchli o její trn, neusnete. A neutrpíte ani jinou újmu, čehož důkazem může být právě šípková Růženka, jež navzdory popíchání prožila téměř dokonalý život.