Osobám, které se ocitly ve vážné situaci a ocitli se na ulici, bez střechy nad hlavou a často i dokladů a jakýchkoli finančních prostředků, jsou poskytovány služby, které jsou z části dotovány státem a z větší části jsou financovány ze zdrojů soukromých dobrodinců. Mezi takové služby patří bezpochyby denní stacionář, kde si dotyčné osoby mohou vyprat své oblečení, najíst se zdarma a vysprchovat se. Tyto stacionáře se především snaží získat si důvěru osob na společenském dnu a pomoci jim následně zařadit se zpět do společnosti tak, že jim pomohou zařídit nové doklady, pomohou jim s nalezením zaměstnání a ubytování. To samozřejmě vyžaduje spolupráci dotyčných osob a vůli zvednout se ode dna.
Další službou, která je poskytována takovýmto osobám, je přenocování v teple a to především v chladných ročních obdobích, kdy se tak zamezí umrznutí těchto osob. Novinkou poslední zimy byla iglú, či takové zateplené boxy, které jsou lehko složitelné a přenosné, které dobrovolníci umisťovali do míst, kde se zdržují bezdomovci, aby mohli bezpečně přenocovat. Služby klasických nocleháren, které mají omezenou kapacitu, mají také dané podmínky, za kterých může bezdomovec přenocovat, jako je střízlivost a žádný vliv omamných látek, symbolická platba za noc, slušné chování a nevyvolávání konfliktů s ostatními.
Mnoho osob bez domova se snaží získat peníze na jídlo a nocleh žebráním, nebo prodejem novin vydávaných bezdomovci v metru a jeho okolí ve velkých městech. Bohužel, většina těch, co chodí okolo lidí a žebrají, Vám za darovaný rohlík vynadají, protože peníze chtějí na alkohol a cigarety.
Poskytování služeb této skupině obyvatel se rovná snaze rozdávat naději tam, kde už její plamínek dávno vyhasnul, snažit se ho znovu rozdmýchat a vybudit v takovýchto osobách vůli k lepšímu, více konvenčnímu způsobu života. Ne vždy se to povede, ale každý úspěch se cení.
